Domů Komentáře NKÚ v EU reportu hodnotí čerpání evropských dotací, jak dopadla oblast eGovernmentu?

NKÚ v EU reportu hodnotí čerpání evropských dotací, jak dopadla oblast eGovernmentu?

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal Zprávu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR – EU Report. V této publikaci pravidelně každý rok informuje, jak Česká republika hospodařila s penězi poskytovanými z rozpočtu Evropské unie, jaké kontroly spojené s podporou z Evropské unie NKÚ udělal, jaké výsledky přinesly a mnoho dalšího. NKÚ v EU Reportu za rok 2017 poukazuje na nízký stav čerpání připravených evropských peněz. Jak dopadla oblast eGovernmentu ve srovnání s ostatními státy EU? A jaká jsou nejčastější pochybení?

V období od dubna 2017 do konce března 2018, kdy měl EU report redakční uzávěrku, NKÚ ukončil celkem 13 kontrol, které byly zcela nebo alespoň z části zaměřeny na peníze, jež Česká republika získala z rozpočtu Evropské unie. V těchto kontrolách kontroloři prověřili 98 subjektů a popsali celkem 620 kontrolních zjištění – ty se často týkaly nedostatků spojených s hospodárností, účelností a efektivitou vynaložených peněz, porušení zákonných norem a podobně. Nejčastěji byly porušovány předpisy v oblasti veřejných zakázek, jednalo se o 30 případů. Další nedostatky se týkaly například kontrolních systémů, proplácení nezpůsobilých výdajů nebo například chyb v účetnictví.

Jak dopadla oblast eGovernmentu podle NKÚ?

Problematika eGovernmentu a elektronizace veřejné správy je jednou z priorit kontrolní činnosti NKÚ. O významnosti této problematiky svědčí také skutečnost, že se jedná o jednu z oblastí, kterou každoročně sleduje a vyhodnocuje Komise prostřednictvím indexu úrovně digitalizace hospodářství a společnosti /DESI/.

V roce 2017 obsadila Česká republika 18. místo z celkového počtu 28 srovnávaných ČS. Podle dílčího ukazatele „digitální veřejné služby“, který v rámci DESI vypovídá nejvíce o úrovni eGovernmentu, byla ČR i přes dosažený pokrok až na 22. místě. Na umístění ČR se odráží zejména skutečnost, že ostatní země jsou schopny v oblasti rozvoje eGovernmentu realizovat požadované změny a přijímat související legislativu mnohem rychleji.

Objem prostředků vynakládaný na ICTinformační a komunikační technologie
ze státního rozpočtu mezi lety 2012–2017 neustále rostl

V roce 2017 dosáhl téměř 13 mld. Kč. NKÚ však předpokládá, že skutečná hodnota výdajů na  ICTinformační a komunikační technologie
je ještě vyšší. Do celkových výdajů totiž nebyly započteny rozpočtové položky, které mohou obsahovat i jiné související výdaje než jen přímé výdaje na ICTinformační a komunikační technologie
.

Z celkové alokace výzev eGovernmentu pro PO14+ bylo k 10. dubnu 2018 vyčerpáno 42 % prostředků

V letech 2015 a 2016 vyhlásilo MMR v rámci Integrovaného operačního programu /IOP/ celkem šest výzev, které souvisely s oblastí eGovernmentu a elektronizace veřejné správy. Celková finanční alokace těchto výzev činila 10,7 mld. Kč. V rámci těchto výzev bylo zaevidováno celkem 584 projektů, z nichž bylo k počátku dubna 2018 v realizaci celkem 214 projektů, a to v celkové výši rozpočtových nákladů 4,5 mld. Kč.

"Mezi klíčové a dlouhodobé nedostatky v oblasti eGovernmentu a elektronizace veřejné správy, které mají negativní dopad na účelnost, hospodárnost a efektivnost, patří vytváření nových IS veřejné správy bez důkladné analýzy potřeb, adekvátní připravenosti právních předpisů a dalších podmínek zajišťujících jejich účelné využívání. Dále jsou to vysoké pořizovací a provozní náklady IS, přičemž jejich využívání ani v delším časovém období nevede k dosažení cílů a očekávaných přínosů. Navíc po jejich uvedení do provozu vznikají náklady na další rozvoj a úpravy, které několikanásobně převyšují náklady na jejich pořízení. Přetrvávajícím problémem je závislost správců IS na konkrétních dodavatelích. Jednou z příčin je nedostatečné ošetření licenčních oprávnění, což v konečném důsledku vede ke zvýšeným nákladům na rozvoj a obtížnému přechodu k jinému dodavateli. Do výčtu významných nedostatků lze rovněž zařadit přetrvávající roztříštěnost IS, která se projevuje nezajištěním sdílení dat mezi jednotlivými IS napříč různými orgány veřejné správy a v důsledku toho dalším navýšením administrativních nákladů.", upozorňuje NKÚ v EU reportu.

Zdroj: NKÚ

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

WiFi4EU: další kolo dotací budování wifi sítí bude spuštěno od 7. listopadu 2018
6.11.2018
Druhý pokus o rozdělení dotací, které mají obcím pomoci...
Hospodářský růst celé EU ve čtvrtletí zpomalil na nejnižší úroveň za čtyři roky
31.10.2018
Meziroční hospodářský růst eurozóny ve třetím čtvrtletí...
Na eGovernment a kybernetickou bezpečnost pro veřejnou správu IROP rozdělil 8,76 miliard korun
26.10.2018
Integrovaný regionální operační program (IROP), který...
EU připravuje změny v Schengenském informačním systému
25.10.2018
Europoslanci posunuli do další fáze reformu unijní...
Bude administrace fondů EU v příštím programovém období jednodušší?
25.10.2018
V prostorách Ministerstva pro místní rozvoj se dne 22....

Diskuse

comments powered by Disqus