Domů Články Smlouvy v registru smluv: stát toleruje netransparentní společnosti

Smlouvy v registru smluv: stát toleruje netransparentní společnosti

Každým rokem se v oblasti veřejných zakázek utratí více jak 650 miliard Kč veřejných peněz. Povinnosti zadavatelů zakázek je ovšem uzavírat smlouvy pouze s transparentními společnostmi. Praxe je ovšem přesně opačná. Většina firem registrovaných v registru smluv totiž nezveřejňuje své finanční výkazy, ačkoliv jim to ukládá zákon. Navíc celá řada firem vznikla těsně před získáním zakázky. Informace zveřejnila poradenská společnost Bisnode ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci.

Za rok 2016 nesplnilo informační povinnost 2/3 firem zveřejněných v registru smluv

V internetovém registru smluv, ve kterém mají povinnost zveřejňovat smlouvy ministerstva, státní podniky či například města, bylo za dobu existence registru smluv evidováno necelých 32 tisíc firem. Za rok 2016 informační povinnost nesplnily dvě třetiny z nich. Téměř pětina dodavatelů zboží a služeb z registru smluv nesplnila informační povinnost ani jednou za poslední tři roky.

„Internetový registr smluv vznikl jako preventivní nástroj pro kontrolu hospodaření státu. Je zvláštní, když stát ale obchoduje s firmami, které se často záměrně vyhýbají zákonem stanovené informační povinnosti. Přitom neplnění informační povinnosti vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, a navíc ještě vytváří prostor pro korupci,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

Tuto závažnou situaci lze jednoduše vyřešit zavedením pravidla, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci. Toto opatření uleví rejstříkovým soudům, které jsou administrativně zatížené, a hlavně bude možné včas odhalit mnohé závažné kauzy,“ dodává k tomu Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci (NFPK).

Tolerance současného stavu je velice závažná a nepochybně má neblahý dopad na veřejné rozpočty. Lze vyjmenovat celou řadu kauz, kdy odhalení podezřelých skutečností nastalo velice pozdě a značnou část prostředků se již nepodařilo zachránit. Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva. Dřívější analýza NFPK doložila, že rejstříkové soudy často nedostatečně využívají sankční mechanismy. Bisnode dále vypočetl, že pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu.

Zdroj: NFPK

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

ICT Unie spustila skupinu pro přípravu nasazení zákona o právu na digitální službu
14.10.2019
Lobbistická organizace ICT Unie vytvořila novou...
Sčítání lidu v roce 2021 bude mnohem jednodušší, díky sdílení dat
2.10.2019
Vláda schválila návrh zákona o sčítání lidu, domů a...
Garanční výbor podpořil zákon o právu na digitální služby
10.9.2019
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kterému...
Zákon o právu občana na digitální služby míří do druhého čtení ve sněmovně
19.8.2019
Zákon, který má občanům garantovat právo do pěti let od...
eNeschopenka definitivně schválena podpisem prezidenta
20.6.2019
Do Poslanecké sněmovny bylo doručeno rozhodnutí...

Diskuse

comments powered by Disqus