Domů Články Smlouvy v registru smluv: stát toleruje netransparentní společnosti

Smlouvy v registru smluv: stát toleruje netransparentní společnosti

Každým rokem se v oblasti veřejných zakázek utratí více jak 650 miliard Kč veřejných peněz. Povinnosti zadavatelů zakázek je ovšem uzavírat smlouvy pouze s transparentními společnostmi. Praxe je ovšem přesně opačná. Většina firem registrovaných v registru smluv totiž nezveřejňuje své finanční výkazy, ačkoliv jim to ukládá zákon. Navíc celá řada firem vznikla těsně před získáním zakázky. Informace zveřejnila poradenská společnost Bisnode ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci.

Za rok 2016 nesplnilo informační povinnost 2/3 firem zveřejněných v registru smluv

V internetovém registru smluv, ve kterém mají povinnost zveřejňovat smlouvy ministerstva, státní podniky či například města, bylo za dobu existence registru smluv evidováno necelých 32 tisíc firem. Za rok 2016 informační povinnost nesplnily dvě třetiny z nich. Téměř pětina dodavatelů zboží a služeb z registru smluv nesplnila informační povinnost ani jednou za poslední tři roky.

„Internetový registr smluv vznikl jako preventivní nástroj pro kontrolu hospodaření státu. Je zvláštní, když stát ale obchoduje s firmami, které se často záměrně vyhýbají zákonem stanovené informační povinnosti. Přitom neplnění informační povinnosti vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, a navíc ještě vytváří prostor pro korupci,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

Tuto závažnou situaci lze jednoduše vyřešit zavedením pravidla, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci. Toto opatření uleví rejstříkovým soudům, které jsou administrativně zatížené, a hlavně bude možné včas odhalit mnohé závažné kauzy,“ dodává k tomu Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci (NFPK).

Tolerance současného stavu je velice závažná a nepochybně má neblahý dopad na veřejné rozpočty. Lze vyjmenovat celou řadu kauz, kdy odhalení podezřelých skutečností nastalo velice pozdě a značnou část prostředků se již nepodařilo zachránit. Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva. Dřívější analýza NFPK doložila, že rejstříkové soudy často nedostatečně využívají sankční mechanismy. Bisnode dále vypočetl, že pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu.

Zdroj: NFPK

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Budou mít elektronické petice stejnou váhu jako papírové?
14.6.2019
Petiční výbor Poslanecké sněmovny projednal novelu...
Zákon o právu na digitální službu dnes prošel ve Sněmovně prvním čtením
28.5.2019
Sněmovna dnes odpoledne v prvním čtení schválila návrh...
Smlouva uzavřená na základě JŘBU musí být vždy časově omezena, soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS
20.5.2019
Krajský soud v Brně svým dubnovým rozsudkem potvrdil...
Ministerstvo financí do konce května předloží návrh podoby 7% digitální daně
13.5.2019
Vláda České republiky se tak chce zařadit mezi...
Vláda zaujala k návrhu zákona o právu na digitální služby neutrální stanovisko, upozornila i na nedostatky
7.5.2019
Server eGov.cz zanalyzoval stanovisko vlády k návrhu na...

Diskuse

comments powered by Disqus