Domů Články Smlouvy v registru smluv: stát toleruje netransparentní společnosti

Smlouvy v registru smluv: stát toleruje netransparentní společnosti

Každým rokem se v oblasti veřejných zakázek utratí více jak 650 miliard Kč veřejných peněz. Povinnosti zadavatelů zakázek je ovšem uzavírat smlouvy pouze s transparentními společnostmi. Praxe je ovšem přesně opačná. Většina firem registrovaných v registru smluv totiž nezveřejňuje své finanční výkazy, ačkoliv jim to ukládá zákon. Navíc celá řada firem vznikla těsně před získáním zakázky. Informace zveřejnila poradenská společnost Bisnode ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci.

Za rok 2016 nesplnilo informační povinnost 2/3 firem zveřejněných v registru smluv

V internetovém registru smluv, ve kterém mají povinnost zveřejňovat smlouvy ministerstva, státní podniky či například města, bylo za dobu existence registru smluv evidováno necelých 32 tisíc firem. Za rok 2016 informační povinnost nesplnily dvě třetiny z nich. Téměř pětina dodavatelů zboží a služeb z registru smluv nesplnila informační povinnost ani jednou za poslední tři roky.

„Internetový registr smluv vznikl jako preventivní nástroj pro kontrolu hospodaření státu. Je zvláštní, když stát ale obchoduje s firmami, které se často záměrně vyhýbají zákonem stanovené informační povinnosti. Přitom neplnění informační povinnosti vytváří netransparentní podnikatelské prostředí, a navíc ještě vytváří prostor pro korupci,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

Tuto závažnou situaci lze jednoduše vyřešit zavedením pravidla, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci. Toto opatření uleví rejstříkovým soudům, které jsou administrativně zatížené, a hlavně bude možné včas odhalit mnohé závažné kauzy,“ dodává k tomu Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci (NFPK).

Tolerance současného stavu je velice závažná a nepochybně má neblahý dopad na veřejné rozpočty. Lze vyjmenovat celou řadu kauz, kdy odhalení podezřelých skutečností nastalo velice pozdě a značnou část prostředků se již nepodařilo zachránit. Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva. Dřívější analýza NFPK doložila, že rejstříkové soudy často nedostatečně využívají sankční mechanismy. Bisnode dále vypočetl, že pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu.

Zdroj: NFPK

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Dzurilla: Občanky i stavební povolení bude brzy možné vyřídit online
21.1.2019
Žádost o stavební povolení, vystavení nového občanského...
Úřad vlády se připojil k memorandu o spolupráci na rozvoji umělé inteligence
18.1.2019
Platforma pro umělou inteligenci Svazu průmyslu a...
Metodika NÚKIB: produkty Huawei i ZTE lze vyloučit z IT tendrů
9.1.2019
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost...
Bezpečnostní rada státu upřesnila varování NÚKIB: omezení platí pouze na významné a kritické systémy
27.12.2018
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost...
Zákon garantující digitální komunikaci občanů se státem je připraven
13.12.2018
Předseda Pirátů a Výboru pro veřejnou správu a...

Diskuse

comments powered by Disqus